Jak jsme nejeli na Etnu

Měli jsme výlet na Etnu sice v plánu, ale já jsem si parádně natáhl koleno, takže se můžu slušně pohybovat jen po rovince. Nějaké přeskakování kamenů nepřipadá bohužel v úvahu. Takže jsme si zařídili náhradní program: Dopoledne krátká procházka po městě, odpoledne krátká procházka po nákupech.

Začněme tedy tou první částí, z které máme i fotografie. Navštívili jsme rozlehlý kostel San Nicolò, který podle průvodce nebyl nikdy dokončen a jehož restaurování probíhá dodnes. V kostele jsou pamětní desky se jmény vojáků padlých v 1. světové válce a dokonce i jedna deska, která se týká Československa (foto). Prohlédli jsme si i sousední Benediktinský klášter, nyní sloužící jako filozofická fakulta zdejší univerzity. Turisté se mísí se studenty za plného provozu, takže kromě nějaké té architektury jsme si prohlédli i budoucí skladníky, prodavačky a nezaměstnané. I když teď prý kousek za Palermem staví velkou továrnu na filozofii... Z univerzity jsme se prošli do veřejného parku Giardino Bellini, kde jsme si trochu oddechli od rušných ulic Katánie.

Odpoledne jsme se vydali na nákupní třídu Via Etnea, kterou máme hned za hotelem. Nic zvláštního jsme neviděli. Většina samostatných obchodů je k nalezení i v ČR. Příjemné je, že na této nákupní třídě jsou i dva obchodní domy, kde je slušný výběr konfekce střední třídy a občas i značek, které u nás nekoupíme. Takže se jen nenápadně pochlubíme, že máme nové kalhoty a svetry a zítra tudíž přecpané krosny až se budeme přesouvat do Syrákus.

Pamětní deska v Kostele svatého Mikuláše

Ježíš za katrem

Kopule kostela sv. Mikuláše

Okna Benediktinského kláštera z nádvoří, nyní okna kanceláří akademiků

Fontána na dvoře kláštera

Tohle bude mandarinka

Strop altánku v Belliniho zahradách

Giardino Bellini