středa 18. října 2017

Zpátky v civilizaci

A jsme doma. Sicíli jsme opustili s Ryanairem vcelku na čas a do Prahy se dostali stejně tak. Nelegální taxislužbou (čti Uberem) jsme pak dorazili na Kladno. Dáváme sem ještě pár fotek z posledního dne a zároveň vyhlásíme vítěze soutěže o nejaktivnějšího komentátora a zároveň zveřejníme první cenu.

Poslední hodiny před odletem jsme trávili v nedaleké Marsale, jejíž jméno je možná někomu povědomé, protože odsud pochází stejnojmenné fortifikované víno, které je vlastně kopií Madeiry. Na které jsme byli minulý rok. Ne, nejsme alkoholici. Můžeme přestat, kdykoli budeme chtít…

Marsala toho k prohlídce moc nemá. Obligátní kostely a Garibaldiho bránu. A na parkovišti poměrně neodbytný parcheggiatore abusivo, který se dožadoval dvou eur. Nedostal nic. Stejně jako ti předchozí v Trapani. Je to takový kolorit Sicílie - na parkovištích, která jsou zdarma, se pohybují pochybné existence, které vybírají peníze za parkování. Prý jsou součástí mafie, což je možné, protože policie je sice občas navštíví, ale nic s nimi neudělá (viděli jsme v Trapani i v Marsale). Tomuto vyděrači se tedy nepoštěstilo, zato po prohlídce kostela nás kostelník zkásl právě o ta dvě eura, takže jsme mafii nakonec přispěli, i když se jednalo o mafii zcela legální.

Na závěr tedy opět děkujeme našim čtenářům za přízeň a nejaktivnějšímu komentátorovi, Jardovi, poputuje lahev, jejíž obsah má název "magma". Je to 50% alkoholický nápoj z Etny, který má svou chutí připomínat roztavenou horninu, jež čeká, až se stane lávou. Gratulujeme!

Chiesa Madre di Marsala

Detail vitráže na kostele Madre di Marsala

Katedrála svatého Tomáše Becketa v Marsale

Garibaldiho brána

Nejmenší loď v Marsale

Legendární Piaggio Ape (včela)

Lihovina "Magma" – 50 % vody (diamagnetika), 50 % ethanolu (paramagnetika)

pondělí 16. října 2017

Zingaro

Náš poslední výlet na Sicílii. Tak by se dal také nadepsat tento příspěvek. Naším cílem byla přírodní rezervace Zingaro, asi hodinu jízdy od Trapani. Do Zingara se nejezdí jen na procházku do přírody, ale i na některou z mnoha malých písečných i oblázkových pláží. My jsme si zapomněli vzít plavky a ani po dlouhém hledání jsme nenašli žádnou nudistickou pláž, takže jsme se nevykoupali. Adélka si jen smočila nohy, já tenisky. Teplota vody je prý 23 °C, čemuž se dá věřit.

V Zingaru jsme se tedy jen trochu prošli. Z místní fauny jsme viděli všudypřítomné ještěrky a také jednoho černého hada, zřejmě užovku obojkovou v místní barevné variantě, který opět zdrhnul rychleji, než jsem vůbec vyndal foťák. Takže ho opět neuvidíte. Zato ještěrek máme zase plno!

Z flóry nás zaujaly keře rozmarýnu, kterého roste tolik, že se z něj dělají i živé ploty. Zatímco u nás se kupuje v květináčku za 39,90. 

Kromě přírody jsou v Zingaru i nějaká obydlí přestavěná na malá muzea o místních tradicích a řemeslech, která můžete v rámci procházky navštívit. Vstup do rezervace je 5 €, takže za ty peníze aspoň něco dostanete. V muzeu věnovaném rybolovu jsme se znovu přesvědčili, že Itálie není jen zemí da Vinciho, Caravaggia nebo Modiglianiho.

Pobřeží u rezervace Zingaro

Jedna z malých pláží

Adélka na pláži Berretta

Keře rozmarýnu u muzea rybářství

Ještěrka 1

Ještěrka 2

Ještěrka 3

Mistrovské dílo v muzeu rybářství

neděle 15. října 2017

Kýč jak bič

Ferrari, Lamborghini, Maserati, Alfa Romeo. Dolce & Gabbana, Armani, Gucci. Itálie je mekkou designu a vytříbeného vkusu. Ale nezapomeňme, že Italové vymysleli i Fiat Multipla. A tak se pojďme podívat na trochu toho sicilského vkusu:

Začněme zlehka – baterie na bidetu v kombinaci stříbro / zlato / vodní kámen

Romantický obrázek s nečitelným italským textem

Svatý obrázek

Dekorace piána

V kleci

Winter is coming

Papundeklový papež žehná řopíku

Turistický stánek

Magnetky se znakem Sicílie

Magnetky se zákusky

Magnetky s památkami

Cukrárna

Nejpomalejší vůz na Sicílii

Ano, nejpomalejší jsme my. A možná turisti jako takoví. Občas předjedeme traktor nebo ikonické Piaggio Ape. Po pár stovkách kilometrů si dovolujeme přinést několik poznatků o místní dopravě: Předně musíme konstatovat, že se tady jezdí rychle, což je v příkrém rozporu s naprosto nesmyslným dopravním značením, kde na silnici, která má v každém směru dva pruhy a oba směry jsou oddělené svodidly (jako naše dálnice), se Italové neštítí dát padesátku (ano, my máme Magistrálu, ale ta je aspoň ve městě). Plné čáry na naprosto rovných a přehledných úsecích jsou standardem. A kdy jste naposledy viděli na silnici, byť s výmoly, omezení na 10 km/h? Italové k tomu přistupují samozřejmě po svém... a nelze se jim vůbec divit.

Jeď

Jeď

Jeď

Jeď

V této ulici není nic moc zajímavého

Parkoviště

Po snědení oběda uvolni místo ostatním návštěvníkům

Nejnižší povolená rychlost

Silnice je dostatečně široká pro dvě auta v tomto směru

Dekorace asfaltu

Dvojitá dekorace asfaltu

sobota 14. října 2017

Punta Bianca

Nastal čas na trochu té romantiky. Vyjeli jsme si pár kilometrů za Agrigento na místo, které se jmenuje Punta Bianca. Je to veřejná pláž, přírodní rezervace (údajně) a místo, kde je možné obdivovat bílé vápencové útesy, pozorovat západ slunce a pářící rituály sicilské mládeže. Posledních několik kilometrů je polní cesta a byli jsme rádi, že máme auto, které je malé, má vysoký podvozek a není naše.

Fiat Panda – za hranice všedních dnů, zpevněných cest a soukromých pozemků

Romantická loď na pláži (bordel není naštěstí moc vidět)

Romantická ruina (bezďáci naštěstí nejsou moc vidět)

Romantické bílé útesy (ostatní návštěvníci naštěstí nejsou moc vidět)

Romantický západ slunce (projíždějící člun bohužel není moc vidět)

Romantický západ slunce podruhé (slunce už bohužel není moc vidět)

Archeologické muzeum

Když jsme si kupovali lístek do Údolí chrámů, vzali jsme rovnou kombinovanou vstupenku i do archeologického muzea, podívat se na nějaké ty exponáty. Vykopávek tady našli fakt dost. Nejen z ruin, ale také z každého hrobu v rozsáhlé nekropoli. Muzeum je plné hlavně nádob-váz-amfor, často bohatě zdobených. Pak následují ozdobné sošky a jiné cetky. Zajímavé je, že už v době bronzové jela sériová výroba naplno, což dokazují nalezené formy a identické výrobky v nich vytvořené. I staří Řekové nejspíš trávili víkendy nakupováním v Ikeánii a Tescoru.

Fragment čehosi keramického

Zlatá mísa

Nádoby

Masky a sošky

Držák hurdisek

Forma na bábovku

Pankáči

Popelník

Žena v burce